Významné osobnosti Hostomic

Jiří Kahoun

Jiří Kahoun, spisovatel a autor mnoha dětských knih, se narodil v Praze 12. 3.1942. Vystudoval Střední průmyslovou školu pro umělecké zpracování kovů a kamenů. Prošel řadou zaměstnání. Pracoval jako kameník, aranžér, výtvarník a technický redaktor. Žil v Berouně a v roce 2016 se přestěhoval do Hostomic. Napsal více než 40 krásných a veselých knih pro děti. Nejznámější jsou jeho Příběhy včelích medvídků, které byly zpracovány i jako Večerníček, stejně jako kniha Toronto Tom, kocour z Ameriky. Většinu titulů spisovatele Jiřího Kahouna nabízí Městská knihovna Hostomice k vypůjčení. Mezi nejoblíbenější patří kromě Včelích medvídků pohádky O autech, U všech čertů a Ustrašená strašidla. Jiří Kahoun zemřel v Hostomicích 13. 5.2017.

Jiří Kahoun

Knihy Jiřího Kahouna pro děti:

Autíčko Tydýt, Bráška je taky ježek, Dárek k Vánocům, Co se zdá medvědům, Dlouhá, Golem, Chumelení, Jak se mají včelí medvídci?, Ježibaba na koloběžce, Kamarádi v kožíšku, Kdo přečte ježečkovi pohádku?, Kocourek a kouzelná dírka, Knížkový pejsek, Legační dům, Malé pohádky pro malé děti, Moucha roku, Můj děda hastrman, Můj život s Ferdou, O autech – Pohádky na čtyřech kolech, O létajících strojích – Pohádky z povětří, O mašinkách – Pohádky na kolejích, Pidibabka z Brd, Pískací kornoutek, Pro zvědavá ouška, Příběhy včelích medvídků, Řeka v barvě nebe, Semínková, Slavná čertí kapela, Školník Kulda je jednička, Šlapací pejsek, Štěstíčko a kocouří dědeček, Toronto Tom, kocour z Ameriky, Tři setkání, U všech čertů, Ustrašená strašidla, V Dlouhonosech zlobí čerti, Včelí medvídci a gramofon, Včelí medvídci od jara do zimy, Ze zahrádky do zahrádky, Zevlouni, Zvědavé káčátko, Zvířátka z Malinové paseky.


Egon Bondy

Egon Bondy

Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer, byl básník, dramatik, publicista, překladatel, filozof a představitel Undergroundu. Narodil se 20. 1. 1930 v Praze. V Hostomicích žil v letech 1976 – 1977. Zemřel 9. 4. 2007 v Bratislavě.


František Nepil

František Nepil, spisovatel, dramatik a scénárista, se narodil 10. 2. 1929 v Hýskově u Berouna. Napsal téměř 40 knih pro dospělé i děti. Působil v Československém rozhlasu, pro který vytvořil cyklus ranních fejetonů pro pořad Dobré jitro. Vtipné fejetony četl svým nezaměnitelným způsobem a pořad byl velmi oblíben u posluchačů. František Nepil také spolupracoval s divadlem Spejbla a Hurvínka, pro které napsal řadu pohádek. Do Hostomic jezdíval za svou dcerou a vnoučaty a uspořádal zde několik besed se čtenáři. Obvykle spolu s přítelem malířem Pavlem Lisým. Zemřel 8. 9. 1995 v Praze.

František Nepil
Pavel Lisý

Pavel Lisý

Akademický malíř Pavel Lisý, ilustrátor, grafik, portrétista a krajinář, se narodil 7. 4. 1912 v Hostomicích v čp. 11 jako dvanácté dítě v rodině zahradníka. Po svém otci zdědil lásku ke květinám a přírodě. Do obecné a měšťanské školy chodil v Hostomicích, kde vynikal ve své zálibě – malování. Kromě toho rád hrál na housle a četl. Po absolvování základní školy se vyučil u místního holiče pana Endrsta. Později odešel do Prahy, kde začal při zaměstnání studovat na Škole dekorativních umění.

V roce 1950 byl přijat jako akademický malíř do Svazu československých výtvarných umělců. Již v roce 1952 získal ocenění jeho plakát Náš letec – bojovník za mír, který se v celostátní soutěži umístil na 1. místě. Do soutěže vyhlášené k poctě životního jubilea A. Jiráska odeslal Pavel Lisý dva obrazy – Starý Žalman a Koniáš v extázi. Uspěl natolik, že tyto práce zůstaly jako součást stálé výstavní expozice Jiráskova muzea v Letohrádku Hvězda v Praze. Práce akademického malíře Pavla Lisého byla oceněna nejen doma, ale i v zahraničí, např. portrét Rabindranatha Thákúra na mezinárodní výstavě v Kalkatě, portrét Mustafy Kemala Atatürka v Ankaře v Turecku, portrét Nicoly Vapcarova v Sofii a obraz Čenkovský motiv v bývalé Jugoslávii.

Další oblastí jeho činnosti byla spolupráce s týdeníkem Rozhlas, na jehož stránkách se řadu let objevovaly portréty významných osobností z oblasti vědy a kultury, kterých bylo od roku 1954 uveřejněno 900. Pavel Lisý spolupracoval také s redakcí deníku Večerní Praha, ve kterém publikoval kromě portrétů různých osobností cyklus 180 kreseb pražských domovních znamení. Za tuto práci byla akademickému malíři Pavlu Lisému udělena medaile Za zásluhy o hlavní město Prahu.

Pavel Lisý-botanika
Pavel Lisý - Praha

Neméně významná byla jeho spolupráce s řadou nakladatelství zejména se Středočeským nakladatelstvím a Státním zemědělským nakladatelstvím. Ilustroval více než 80 knih různých žánrů. Nejvýznamnějším ilustračním dílem je výtvarný doprovod dvanáctidílného Naučného slovníku zemědělského, ze kterého ilustroval 10 dílů, v nichž je 2 500 akvarelových ilustrací. Zpodobnil zemědělské plodiny, okrasné rostliny, ovocné dřeviny, plevele, motýly, ptáky a další živočichy. Vyžadovalo to pečlivé studium, práci s mikroskopem a širokou spolupráci s odborníky. Na těchto ilustracích pracoval akademický malíř Pavel Lisý 20 let. Za přínos k popularizaci československé zemědělské vědy mu udělila Československá akademie zemědělská čestnou medaili Zlatý klas ČSAZ.

Jeho práce byly vystaveny v roce 1959 v Hořovicích, v roce 1962 v Hostomicích, 1977 v Zaječově, 1978 v Osově, 1986 v Jincích a v roce 1987 opět v Hostomicích. Při této výstavě bylo Pavlu Lisému uděleno čestné občanství města Hostomice. Kromě těchto výstav měl také soubornou výstavu v roce 1972 v Praze na Žižkově, výstavu pražských domovních znamení v roce 1988 v Praze na Jižním Městě a v témže roce ve Slaném. Jeho díla najdeme v majetku Národní galerie, v Muzeu hlavního města Prahy, Vojenském historickém muzeu a ve významných uměleckých sbírkách. Jeho jménem byla pojmenována Základní škola P. Lisého v Hostomicích. Akademický malíř Pavel Lisý zemřel 11. 4. 1990 v Praze.

grafika P. Lisý na budově ZŠ Hostomice

Růžena Nebeská

Růžena Nebeská, operní pěvkyně, se narodila 29. 8. 1912 v Hostomicích – Zátoře. Vystudovala konzervatoř, obor operní zpěv. Působila v Národním divadle v Bratislavě. Často vystupovala ve státních operách v Rakousku, Polsku, Německu, Francii a Švédsku. Zemřela v Hostomicích 16. 12. 1995.

Růžena Nebeská

Alois Šmolík

Alois Šmolík

Alois Šmolík, letecký konstruktér, se narodil 19. 6. 1893 v Mýtě u Rokycan. V Hostomicích žil od roku 1907. Navrhl a zkonstruoval první československý bojový letoun Šm–1. Celkem navrhl 70 typů letadel, z nichž se 18 vyrábělo. Zemřel 9. 12. 1952 v Praze.


Jiří Havelka

Jiří Havelka se narodil 25. 7. 1892 v obci Orel (Rusko). Od roku 1919 pracoval na ministerstvu železnic. Publikoval řadu prací z oboru železniční dopravy. Později zastával funkci soudního rady nejvyššího správního soudu v Praze a byl pověřen řízením prezidentské kanceláře. V letech 1939 – 1941 působil na ministerstvu dopravy, spolupracoval s domácím i zahraničním odbojem. Po příchodu R. Heydricha byl zatčen. Po intervenci Dr. Emila Háchy byl propuštěn do domácího vězení. Po válce byl obviněn z kolaborace, v březnu 1947 osvobozen a v únoru 1948 vystěhován do Hostomic. Zemřel v Hostomicích 5. 6. 1964.

Jiří Havelka

MUDr. Václav Treitz

Václav Treitz

Mezi významné rodáky Hostomic patří také MUDr. Václav Treitz, profesor patologické anatomie. Narodil se v Hostomicích v roce 1890 a zemřel 27. 8. 1872 v Praze. Je to jedna z největších osobností českého lékařství. Rodný dům MUDr. Václava Treitze se nachází na hostomickém náměstí.


Prof. ThDr. Jaroslav Sedláček

Prof. ThDr. Jaroslav Sedláček byl profesorem orientálních jazyků na teologické fakultě v Praze. Narodil se 4. 2. 1860 v Hostomicích a zemřel 3. 1. 1923 v Praze. Profesor Sedláček byl český teolog a znalec v oblasti biblického studia Starého zákona a semitských jazyků. Po absolvování Akademického gymnázia v Praze studoval teologii ve Vídni a v Praze – dokončil ji v roce 1881, vysvěcen byl o rok později. Kaplanoval v Sedlici u Karlových Varů a na Kladně, kde působil i jako katecheta. Jako katecheta působil také na řadě škol v Praze. Učil na teologické fakultě, od roku 1900 jako řádný profesor studia biblického a semitských jazyků. Procestoval celou Evropu, Sibiř, ruský Turkestán. Několikrát navštívil Palestinu, Sýrii a Egypt, účastnil se patriarchálního semináře v Libanonu. V letech 1906-1909 vydal dílem samostatně, dílem s J. B. Chabotem, 4 svazky spisů syrského autora Dionysia bar Salibi. Byl členem Deutsche Morgenländische Gesellschaft v Lipsku-Halle a od roku 1907 též Královské české společnosti nauk. Byl také Rytířem řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě.


Emanuel Greif

Emanuel Greif

Emanuel Greif se narodil 5. 7. 1869 v Hostomicích. Vystudoval práva a od roku 1900 působil v Praze. V letech 1909 – 1916 vedl ministerstvo krajské, poté ministerstvo orby. V roce 1918 pomáhal při zřizování úřadů Československé republiky. V roce 1921 odešel do výslužby. Zemřel 19. 7. 1935.


Václav Stejskal

Vrchní rada Václav Stejskal se narodil 28. 9. 1851 v Liberku u Rychnova nad Kněžnou a zemřel 12. 7. 1934 v Hostomicích. Jako námořní komisař sloužil na mnoha lodích. Účastnil se plavby s arcivévodou Rudolfem po Středozemním moři. Podnikal plavby do Malajsie, Indonésie, na Filipíny, Taiwan, do Japonska, Číny a Vietnamu. V roce 1891 vystoupil z námořnictva. Svoji sbírku etnografických předmětů daroval Národnímu muzeu v Praze. Měl také jednu z největších houbařských knihoven v republice. V brdských lesích objevil údajně nový druh hřibu – Boletus Stejskalii.

Václav Stejskal
Josef Šmidinger

Josef Šmidinger

Páter Josef Šmidinger se narodil 24. 10. 1801 ve Strakonicích. Jeho otec Jan byl kupec, matka Kateřina rozená Mrázková pocházela z Mladé Vožice. Základní vzdělání získal Josef Šmidinger na německé škole ve Strakonicích. První ročník gymnázia navštěvoval v Písku, další ročníky v Praze, kde později studoval i filozofii. V roce 1832 dokončil studium teologie.

Jeho nemoc mu však bránila pracovat v duchovní správě, a proto byl dán na dočasný odpočinek. Hledal tedy jiné zaměstnání. Po krátkém pokusu o učitelskou kariéru ve Strakonicích se stal zámeckým kaplanem a vychovatelem u barona F. Dlouhoveského – Chanovského v Němčicích. Jako vychovatel působil později ještě v několika dalších rodinách.

Počátkem roku 1849 přesídlil do Hostomic, kde přijal místo výpomocného kněze. V té době byly ještě Hostomice přifařeny k Bezdědicím. Páter Šmidinger byl členem Matice české, získával nové členy a předplatitele spisů a rozšiřoval české knihy po venkově. Nosil je ve zvláštním vaku a v kabátu s mnoha kapsami. Cestoval převážně pěšky. Byl horlivým vlastencem a většinu svých příjmů vydával za knihy, které mnohdy, ve snaze získat nové čtenáře, zdarma rozdával. Vysloužil si za to přídomek „apoštol české knihy.“

Josef Šmidinger byl rovněž sběratelem příspěvků na stavbu Národního divadla. Založil nebo podnítil vznik několika knihoven a různých dobročinných spolků. V roce 1843 založil z vlastních prostředků strakonickou knihovnu a v roce 1849 vznikla z jeho podnětu knihovna v Hostomicích. Zemřel 2. 2. 1852 v Hostomicích, kde mu byl na hřbitově k uctění jeho památky postaven náhrobní pomník.